Po nucené pauze v prosinci a lednu jsem dohrál hlavní příběh ve Skyrim (a tucet vedlejších) a nastal čas to celé taknějak shrnout, popsat a doporučit dál. Čímž zároveň vyřídím tuhle herní kapitolu a už tu o pátém dílu TES od Bethesdy psát nebudu!
Archive for the ‘First Person’ Category
“Ožeň se,” pravil jednoho dne Vembloud. Bylo to poté, co jsem potkal Araneu, a co se mi svěřila, že se cítí “osamělá”. Celé dny klepe kosu v horách v nějaké svatyni, to chápu. Jenže mě followuje Lydie. Zatím táhne dobře, a i na pohled vypadá, přes tu hranatou tvář, tuhou jak po obrně lícního nervu, [...]
Odehráno asi 15 hodin, level 11, arcimág. Na hlavní linii jsem se vykašlal před dýchánkem na velvyslanectví a šel jsem si plnit čestný odznak brigády čarodějnické práce. A jak se mi to zatím líbí? Je to zklamání, nebo “best deal ever”? Pošťačka nakonec přinesla obálku, v ní DVD, CD se soundtrackem a nějaký ten herní [...]
Jak Rusák s Amíkem zachránili svět před teroristy z Iráku, Íránu, CIA, FBI, Mossadu, GPU a reklamní agenturou, co vymyslela reklamu na koňskou mast s Jiřinkou. Tentokrát s HD grafikou a patosem. Deset hodin přijatelné singleplayerové střílečky. Na úvod si probereme děj hry, zápletku, psychologii postav a zasazení do kontextu sociálního diskurzu v postmoderním světě: [...]
V době vydání byl Crysis čiré zjevení: mnozí hráči se mohli zjevit z toho, že nemají sestavu, která by tuhle hru dokázala utáhnout. Hardwarové nároky použité verze CryEngine stále některé děsí ze spaní natolik, že u všech pokračovatelů zmiňuje PR výslovně to, že “nároky na HW jsou mnohem menší”. Takže pokud jste v roce 2007 [...]
Kdo nehrál Oblivion, neví co je a) rozsáhlý příběh, b) hra plná fatálních bugů. S Oblivionem jsem strávil snad 150 hodin čistého času, takže je rozhodně na místě tuhle, dnes už starou, hru připomenout. Oblivion je název čtvrtého dílu ságy The Elder Scrolls. Třetí díl byl Morrowind, ten jsem nehrál, druhý ani první taky ne. [...]
Kdo by nechtěl procházet staré sovětské vojenské komplexy z padesátých let, plné vzpomínek na Stalina, slunce všeho pokrokového lidu, opředené tajemstvím (což je v Rusku i kdejaká trafika, protože se o ničem nesmí mluvit) a hlídané vojáky (současnými)? Hlásíte se? Tak ti, co se hlásí, kliknou jinam, ostatní nechť čtou dál… Hra Singularity nabízí přesně [...]
“Co? Hra roku 2011 v květnu? Zase někdo předbíhá, co?” No, jak se to vezme. Pokud se zmýlím a přijde do konce roku ještě lepší hra, tak vlastně budu velice spokojený! Znáte Portal? Taková hříčka, co byla vydaná v Orange Boxu jako defacto výplň; původně snad jen takový experiment, co by se dalo udělat s [...]
Jak jsem nedohrál MoH a Dead Space 2, zato jsem si užil Mirror’s Edge, a na parcela stále tráva… To vám bylo takové suché období… Loni na podzim to začalo a až do jara se táhlo, kdy nějak nebyly nové dobré hry. Tedy s výjimkou Falloutu NV, ten mě moc potěšil. Ale krom toho přišly [...]
Na tuhle hru jsem se podle popisu moc těšil. Je to přeci přesně můj styl… Ležím v příkopu u silnice. Slyším hlasy nějakých místních ozbrojenců a vím, že stačí neopatrný pohyb… Aha, támhle jsou – o kousek níž, za zatáčkou. Škoda že nemůžu přeskočit svodidlo a připlížit se k nim shora. No, nejde to. Musím [...]
